Život je strašně pomalé umírání
a smrt je spánkem bez přestání.
Mě se chce už dlouho spát,
ale vůbec mě nebaví umírat.

Nedostatek citu

23. června 2014 v 22:03 | Havran |  ZATÍM JEN SKLÁDKA PŘED 2016 ( netříděné básničky z předtím)
Možná že by se...


Tak trochu vidím svět v šedi,
možná lepší než černě.
Jsem asi příručka toho,
jak prožít den obyčejně.

Celkem nic mi nevadí.
Snad jen mít víc spánku
a prospat třeba století
ve snu o románku.

Nejspíš byla by to nuda,
ale bylo by příjemný,
chvilkou změnit osud
a prožít zas věci dojemný.

Nebo mít kouska citu,
aspoň na chvíli,
kdyby se mé vnitřní já
někam ztratili.









 


Komentáře

1 Maňas Maňas | Web | 29. července 2014 v 21:46 | Reagovat

Tak téhle jsem naprosto propadla...geniální!!!

2 Havran Havran | 14. srpna 2014 v 12:05 | Reagovat

No ja to vidim spis jako zas nejake klise, co jsem vyplodil. Ale necte se to zas nejak spatne, tak to asi jde. Dekuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Je to k ničemu
a není to hezký,
když neumím
jazyk český...

-aspoň je to méně depresivní :)