Život je strašně pomalé umírání
a smrt je spánkem bez přestání.
Mě se chce už dlouho spát,
ale vůbec mě nebaví umírat.

Sladké nic

2. února 2013 v 5:52 | Havran |  ZATÍM JEN SKLÁDKA PŘED 2016 ( netříděné básničky z předtím)

a nepříjemné něco (nějaký kostrbatý je to..)


Co bylo, když jsem nebyl
a co bude, až nebudu..
Co nebylo, když jsem žil
a co bude, až umřu..


Nechci to něco slibované,
ať je to třeba i ráj.
Chci jen věci nevnímané,
Ti ostatní, ať si maj,
co chtěj.

Je hloupé, že teď se děje,
to co je
a já v tom musím být.
Nemůžu přestat žít,
když už se toho teď bojím.

Přez to vím,
že to sladce skončí,
se štěstím,
abych měl vztek.

Proto, abych zase neměl,
to co si vlastně ani nepřeju.
Pro lži sobě lhané
a nepodstatnou pravdu,
tady čekat budu,
až to příjde samo.


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Je to k ničemu
a není to hezký,
když neumím
jazyk český...

-aspoň je to méně depresivní :)