Život je strašně pomalé umírání
a smrt je spánkem bez přestání.
Mě se chce už dlouho spát,
ale vůbec mě nebaví umírat.

Pořád to stejné

25. listopadu 2012 v 23:47 | Havran |  ZATÍM JEN SKLÁDKA PŘED 2016 ( netříděné básničky z předtím)
asi bych už chtěl, aby to bylo jinak...

V hlavě mám spousty otázek,
na které už stejně odpověď mám.
V ruce motám si provázek
a dělám, že nevnímám.

Vím, co se děje.
Tu cestu navzpaměť znám.
A bez naděje,
v ní zůstanu sám.

Stejná slova, stejné verše,
ty samé myšlenky
a nekonečné smyčky,
co v sobě poutají mě.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Je to k ničemu
a není to hezký,
když neumím
jazyk český...

-aspoň je to méně depresivní :)