Život je strašně pomalé umírání
a smrt je spánkem bez přestání.
Mě se chce už dlouho spát,
ale vůbec mě nebaví umírat.

Dlouho po vsem

3. července 2012 v 20:21 | Havran |  ZATÍM JEN SKLÁDKA PŘED 2016 ( netříděné básničky z předtím)
Nic se mi nezda, ale pri tom je realita nekde mimo me.

Ta pumpa na krev v mem tele
uz nepracuje jak ma.
Když člověk vstává z hrobu,
tak skrze mlhu snu svet prosvita.

Mozek jako by chtel zacit neco planovat.
Duse se v tom chce naucit plavat.
Pocity skoro vzdy prejdou.
A mam cas i na veci, co stejne nejak nejdou.

Nehledam svetlo na konci tunelu.
Prestavam se otacet zady k svetu.
A kdyz se spletu,
tak mozna umru a pak zas vstanu.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Je to k ničemu
a není to hezký,
když neumím
jazyk český...

-aspoň je to méně depresivní :)